PLACKA A SYMBOL
Vzpomínky na hvězdy hubnuly nedostatkem Porozumění. Vynořily se až za dlouho při nové, zdánlivě obyčejné, příležitosti. Tentokrát jsem to byla já, kdo byl v davu lidí. Kolem jídlo, pití, hudba, přednášky ... Mladá krev církve vespolek a poskrovnu my, střední věk, co přijel být Bohu zas o krůček blíž. Během přestávky střídám stánky i ochutnávky. A podívejme - placky! Žádnou ještě nemám, tak si rychle jednu vyrobím. Rychle. Jinak to ani nejde, protože stojím ve frontě doslova na běžícím pásu. Hlava na hlavě. Ale co si na ní dám? Mladík už mi připravuje sněhově bílé kolečko a do ruky mi dává fix v barvě noci. A tak píši: HOŠERE UWAHIRA. Snad si to pamatuji správně. Už je to dlouho. Možná to chce ještě něco?
"Pospěšte si, prosím, je za vámi fronta!"
Napadá mě jednoduchý symbol. Maluji černý oblouček a pod něj tečku. Vracím sněhově bílé kolečko s černým nápisem. Taví jej. Přetavují. Kolik jmen má vlastně Bůh? Ten, který jest, Adonaj, El Šadaj...? Snad i Hošere uwahira? Ten, který určuje místo a čas, kdy se má léčit nemoc? To jistě není troufalé. Kdo má moc dát nemoc, ten má i moc ji vzít.
A proč vůbec Bůh, mající své vlastní Slovo, obrací pozornost k indiánské řeči? Co víc - víře? Co má taková víra s Ním společného? Snad právě zrnko všeho Počátku, kdy Stvořitel Země byl ještě znám všem? Té pradávné hrstce rozprášené do všech koutů světa, a dále si vymýšlejíc své vlastní bohy? A třeba ne všichni ... Koho dál prosili o život, když byla nablízku smrt? Nevlastní snad obojí Ten, kdo všemu "určuje místo a čas..."?
("Vedle samotného Stvořitele Země je Dárce nemoci nejposvátnějším (pozn.: pro Hočaky) a nejmocnějším z duchů." Encyclopedia of Hočąk)
..........
ŘÍJEN 2019
Život za dne, světla a hluku, zdá se být skutečnější než noc. A starostí plný. Placka je v šuplíku. Možná. Asi. Co já vím. Je třeba se věnovat všedním věcem ...
..........
BŘEZEN 2020
Je vyhlášena celosvětová pandemie. Většina z nás už se nemůže věnovat všedním věcem. Začíná boj s novou nemocí.
("Když šíří nemoc, říká se, že jde po válečné stezce..." The Encyclopedia of Hočąk)
Placka je v šuplíku. Možná. Asi. Co já vím.
..........
DUBEN 2020
Omylem se škrábnu na čele. Teče mi krev. Dívám se do zrcadla. To je ale zvláštní škrábanec. Co mi to jen ...
Vyndávám ze šuplíku sněhově bílé kolečko s nápisem v barvě noci. Držím jej v dlani a přemýšlím. Že by - a hlavně proč - se Dárce připomněl ...? Musím se tam zase vrátit. Když znovu stojím uprostřed severoamerické planiny v krajině Hočaků, s údivem čtu z pera Richarda L. Dieterleho: "Barva Dárce nemoci je červená, jelikož je to barva krve - spojena se životem."
Ale co dělá tečka nad obloučkem? Nebo snad nad "jámou", nad "propastí", či snad nad "hrobem"?
(" 'Říkají: ‚Naše kosti vyschly, nemáme žádnou naději ... Tak praví Panovník Hospodin: Hle, já OTEVŘU VAŠE HROBY A Z TĚCH HROBŮ VÁS VYVEDU, LIDE MŮJ' " Kniha Ezechielova)
..........
ÚNOR 2021
("Jsme v pandemické válce," místopředseda vlády)
..........
SOUČASNOST
Každý hledá své zrnko pravdy, každý hledá svůj vlastní LÉK ...
... zatímco Dárce nemoci
na válečné stezce
upřímné duše loví
- a jazykem starým
i jazykem novým
do nitra srdce mluví
- a naděj k pomoci
Slovem žhoucím
rozsévat počíná
když kostem i duším
chřadnoucím
léčbu svou včas začíná
- modlitba tvá ať míří k němu
k Vysvoboditeli jedinému
aby Dárce života
Boží Syn
zbavil nás všechny
vlastních vin
..........
Pomalu se stmívá. Možná je na čase vrátit se domů. Loučím se s večerní krajinou Hočaků a děkuji Dárci života, že mi navždy bude svítit na cestu ...
(“Tento byl to pravé Světlo osvěcující každého člověka přicházejícího na svět ...” Janovo evangelium)
