Tak jsem devatenáct let otáčela de facto jen dvěma kolečkama. Pokud jsem chtěla vyprat. To dá rozum, že to bylo ízy. No a teď mají pračky tisíc funkcí, takže mi bylo jasný, že budu minimálně dva dny zalezlá u písí. Konečně jsem si po dvou dnech vybrala. A to bylo ještě rychlý! Muselo. Protože prát se musí. Takže "nakonec" Virpůlku. To aby mi v dnešní době ty hnusný viry pěkně rozpůlila vejpůl. Jedem do obchodu. Jenže proč ty uvozovky nahoře: ona se mi naživo vůbec nelíbila. Vystouplý dvéře, těžkopádný vysouvátko, fórový panty...

No víte, povídám, já bych se asi ještě krapet porozhlídla, když už jsem tady, ptám se nejistě. Páč předtím, že prej určo ať přijedeme na kukačku, ale na bůhvíjaký procházky po krámě to není. No ale pouštěli po jednom, respektive po rodinách, takže ok (Covid no). To máte pravdu, říká mi paní, za ty prachy by tohle mohla mít kovový. Tak se od původní pračky nenápadně vzdaluju, až mě po chvilce zaujme osmikilová Lejdy Gábina. Vypadá elegantně. I když se už dopředu děsím všech funkcí, jak se budu muset šprtat, a tak. 

Jelikož, představte si, jaký to je přejít ze sluchátkovýho telefonu rovnou na ajfon. No nic. 

Jó, ta je dobrá, a má všechno v češtině, toho se nebojte. Bavíme se hlavně o tom, jak skvěle pere, a popravdě se nechávám zlákat i dizajnem. 

Včera ji přivezl týpek bez roušky, natož respirátoru. No nic. Jsem se těšila, jak hned vyvěsím na slunko tři čtyři pračky. Jó, tůdle nůdle. Až doma zjišťujem, že Gabča má vifinu. A je tak strašně inteligentní, že se leknu. A jelikož jsem spontánně vztekací tip, zvlášť když jde o novinky, chvíli se peru s mužským, že proč bych ji jako měla ovládat přes tu WiFi. Apka chce kdovíjaký údaje zas. To je hrozný! lamentuju. 

To jo, chuděrko, říká mi mužskej. Až ti antikrist vypne pračku, tak budeš muset chodit ve špinavým oblečení. (Chápete to doufám. Jakože nás ty temný síly sledujou skrz VŠECHNO). Ale on by to zvládl i šikovnej hekr, že jo.

Každopádně, manža to taky nemá spárovaný za pět minut, a já už chci strašně moc prát. Nakonec se podaří. A pohled do mobilu, kterej mi kreativně (česky!) ukazuje, co má zrovna Gabča za lubem, a jak dlouho ještě bude makat, mě tak zaujme, že mě to nutí se dívat co deset minut. Navíc mi Gabča po vyprání i zahraje. Sice ne tu moji, ale i tak dobrý. Začínám si uvědomovat, že ty dvě kolečka byla trochu nuda, páč hned jak ráno vstanu, tak místo záchoda a umytí ksichtu láduju s ještě zalepenýma očima do obřího bubnu horu věcí. A přestože můžu jednoduše použít displej, tak ji důležitě ovládám NA DÁLKU, i když stojím pár cenťáků od ní, že jo. Prostě nou koment.

Zkrátka Life is Good