A já za poslední měsíc nebo dva ztratila hned tři věci. První vůbec nevím kde, druhou vím kde a třetí jsem našla. Ta první je občanka. Od březnové cesty na UA vůbec nevím, kde je. Možná jsem ji pak měla ještě někde, ale na to si už můj životem poznamenaný mozek nedokáže vzpomenout. Prohledala jsem už všechno. Tak jsem si ji včera šla bloknout na úřad a rovnou se tam vyblejskla pro novou. Moje první zkušenost "ztráty" dokladu (který časem třeba najdu, kdoví) je za mnou a kupodivu to byla úřední rychlovka.

To druhý byly botičky z mých nordic walking holí, jak jsem šla pěšky z toho Frenštátu. Furt jsem si říkala: holka, hlavně když se odkudkoli zvedáš po přestávce, koukej vedle sebe, ať nic nikde nenecháš! Jó, prdlajs! Nechala jsem je v trávě cestou z Ondřejníku. A víš přece, že ta dlouhá cesta vedla hlavně přes asfalt. Takže jsem ťukala většinu cesty jak blázen...

A to třetí byly moje peckový sluchátka. Už jsem s nimi byla rozloučená asi měsíc a plánovala (a taky aktivně hledala v eshopech) koupit si nové, když tu jsem se jen tak zkusila jeden večer před spaním k nim (na památku) připojit přes bluetooth... A ono se to připojilo! Voči se mi vykulily a já si v sobě řekla, že jsem je teda asi nenechala 5 km před Těšínem na autobusové zastávce, jak jsem si původně myslela, ale že asi budou u mě v pracovně! Jenže, to vyžadovalo razantní úklid. Tak jsem si po měsících uklidila pracovnu, abych zjistila, že mi ubrečené smutkem leží schoulené pod turistickými batohy... No sláva!

A teď jsem si pořídila nové Garminy (mimochodem v "praktickém" bílém provedení), a to je šílený. Bez Chatgpt bych s nimi (s mými nervy) už dávno třískla o zeď nebo je hodila do mixéru. Ale já se na to připravila psychicky předem a řekla jsem si, že koupě těchto chytrých hodinek se bude rovnat oficiálnímu kurzu sebeovládání a prací se svou myslí, včetně pozitivního nastavení mindsetu. Je to kurz, co mě stojí necelých 9K, což je taková, řekněme, zlatá střední cesta, páč za hodinky víc dávat fakt nechci. A za to, kolik úsilí mě stojí zapamatovat si, které z tlačítek má jaké menu, podmenu a podpodmenu, bych měla dostat zaplaceno spíš JÁ! Jako to ovládání všech funkcí a nastavení pro moje potřeby, touhy a přání, co všechno chci, aby mi tam fungovalo, zkrátka, abych z nich vyždímala, co nejvíc - tak na to, aby si vzal pracující člověk dovolenou...

A jak jsem vždycky tvrdila, že JÁ si rozhodně nikdy spánek měřit nebudu (taková pitomost a zbytečnost!), tak hned po ránu jsem celá nadržená na hodnoty z uplynulé noci:).

Hodinky mi popřejí Dobré ráno, jakmile se na ně poprvé podívám, a to se na ně prostě zlobit nedokážu. I když přes den mě dokážou pěkně vytočit... Tak ještě že mám ten "čet", který mě tím vším provede.

Tak a teď už jsem zase o něco víc sevřená v technologických kleštích...:)