To byl název jedný sobotní konference, kde se sešly stovky lidí a možná by si někdo pomyslel, že samý na první pohled echt křesťánci, pro který to bylo primárně určený. No to víš, že jo! Zrovna před náma seděla úplně jiná liga heleď. Paní, co jí mobil na zavěšený kýčovitý korálkový šňůrce blikal chvílema tak, že to bylo horší než světla během hudby, když mi zrovna mířily přímo do očí. Hned vedle trošku nemotornej týpek zavánějící alkoholem s "umělecky" nadesignovaným obalem na mobil a plnou petkou Coca coly, kterou si imrvere předávali s paní s blikajícím mobilem. Hned vedle něj zas jinej, co porád vstával a odcházel volat trochu narušujícím způsobem. Ale tohle všechno doprčic přece vůbec nevadí!! Hlavní je, že tam BYLI, že je to bavilo, že si to tam fotili, vstávali a sedali si podle chuti a vlastní spontánnosti a hlavně - že se tam možná i PROBUDILI. Páč všichni jsme na tom úplně stejně a největší prča je, že já a moje řada, jsme klíďo brďo mohli připadat "divný" zase někomu za námi. A tak to prostě je. Je to lidský, je to přirozený, že se navzájem pozorujem a vyhodnocujem. Jen bysme se neměli pomlouvat, a dokonce se ani v nitru povyšovat jeden nad druhýho. Protože ti, co seděli před náma takový (moralisti) nejspíš vůbec nejsou. Vím to. Že takový lidi prostě moc neřešej jiný lidi. Že spíš řešej svůj vlastní, kolikrát ne úplně šťastnej, život. To jen my, co máme tendenci bejt víc všímavý a vyhodnocovací, děláme občas tu kravinu, že si vyfotíme srandovní výbavičku na židli někoho před náma a dáme to na fejsbuk. A chceme tim vlastně říct, jak je to úžasný, že tam právě takovýhle lidi byli. A nejenom ty nažehlený, vystajlovaný a zdánlivě vyrovnaný sami se sebou...

Kéž by jich tam takových příště bylo víc.

Jen bych napříště vyzmizíkovala ne ten sexy obal na mobilu, ale ten do mýho ksichtu blikající mobil plus hlasitost týpka, co chodil podél řady a vesele nahlas telefonoval.

No co už. Hlavně, že to celý nebyl sen, ze kterýho se chceš probudit, ale sen, kterej teprve začal a naopak bude probouzet NÁS.