Já už na to jdu chytře. Plánovaně a s rozmyslem. Chápeš - né každej si může dovolit nosit spodní díl plavek, kterej si snadno můžeš splést s gumičkou do vlasů. (Teda, já bych si to nedovolila ani kdybych si to dovolit mohla). A tak, než jsem si před časem koupila nový plavky, říkám Četovi: "Mám takovej a makovej tvar zadku a chci o trochu vyšší pas; poraď ideální střih." Ve vteřině mám před očima sérii fotek s názvem největší jihoamerický země. Ok, to by šlo! Ukládám do galerie pro následný využití. Ale - než se odeberu do mého rájobchodu (viz tento článek), pokleknu. Pochop - tady nejde jen o plavání. Tady jde o vzhled, pocit, komfort - čili o sám život!

"Bože můj," říkám. "Ty víš přesně, jaký plavky potřebuju. A taky víš, že nechci běhat po krámech, ztrácet čas a trpělivost! Prosím Tě, dej aby v tom malým krámku byly přesně ty plavky, který chci a potřebuju. PROSÍM!"

Vydám se na cestu. Vstoupím do obchodu. Jdu rovnou za "mojí" ochotnou milou prodavačkou. "Dzien dóbry!" říkám s úsměvem. A hned ukazuju fotku a střih. Paní si však povzdechne. A že brazilky nejspíš vůbec nemaj. Moje tvář i srdce zahalí smutek. "No dalej, zobačmi co tu mame," ona na to. Jdu za ní. Sundává z ramínek jen vzdáleně podobný střihy tomu mému. "Nó, to né," říkám. "Tohle taky ne."

"Hm, hm," přemýšlí prodavačka. "To tyle," (jako že to už je vše) kroutí hlavou. Obejde stojan. Když tu náhle kdesi ze spodních řad vytáhne černou pochodeň. "Može pani še to špodoba?" (Jako jestli se mi tyhle líbí).

"JÓÓÓ!! To je přesně ONO!!" Zajásám, vytrhnu jí z ruky jeden jedinej kus v obchodě a pelášim do kabinky. Jsou mi - HURÁÁA! Jenže, to byl samostatnej spodek. A co vršek? Ten bude asi taky nutnej. Vybrala mi i vršek, kterej byl však součástí kompletu se spodním dílem připomínající onu gumičku do vlasů. Co naplat. Beru. Gumičku do vlasů schovám doma do šuplíku a zkompletuju si svůj vlastní úbor. Akorát, že mě to stálo zbytečný prachy navíc. Ale můžu si vůbec na něco stěžovat??!! Leda sama na sebe, že to tak nedělám pokaždý, když něco nutně potřebuju. A proto už mám v plánu, že Boha za čas požádám o moje vysněný šaty! To totiž nejsou ledajaký šaty. Mají určitej střih a nezapadaj do běžný nudný konfekce. Jsou nádherný, červený a jsou zatím jen v mojí hlavě...