To si takhle před lety jedno odpoledne sedíme s mužem v kuchyni a každý si něco čte. Já mám konečně čas otevřít časopis, který jsem si přinesla z obchodu domů z jediného důvodu: byl v něm rozhovor se ženou, výtvarnicí, kterou jsem osobně znala a kamarádila se s její dcerou. Dlouhé roky jsem o ní nic nevěděla. Měla složitý život, ale ve zralém věku se znovu provdala za muže, který byl v mládí jejím prvním manželem a byl to bratr jednoho z nejbohatších Čechů. Postavili si dům, postavili si chalupu...

Ještě si pamatuji, jak mi její dcera kdysi ukazovala fotky z jejich nádherné stylové svatby.

Ovšem až rozhovor v časopise ukázal celý příběh této ženy jako jednu velkou barevnou mozaiku držící pohromadě Božím tmelem. Ano, v rozhovoru otevřeně mluvila o své víře, o Bohu...

Dočetla jsem a zavřela časopis. Nutno říci, že v té době jsem prožívala teď už dávno překonanou krizi, že nemám vlastní domov a přála jsem si mít aspoň nějakou tu chalupu :). Po přečtení rozhovoru se ve mně mísila radost z toho, jak se vyvíjel příběh někoho, o kom jsem spoustu let nic nevěděla s povzdechem, že by se mi podobný závěr (bez těch peripetií ovšem) taky líbil. Zkrátka pocity podobné těm, které jsem v raném mládí měla po shlédnutí romantického filmu :).

Odložila jsem časopis na stůl, dívám se z okna ven a nahlas říkám:

"Ona vlastně dopadla jak princezna z pohádky..."

CINK!

Přišla mi SMS. Beru telefon do ruky. Otvírám zprávu od bratra v Kristu z opačného konce republiky:

"Víš, že jsi Princezna, dcera Krále všech králů? Ne? Tak tomu věř! Protože jsi."

To bylo vše. Ano - to bylo VŠE! Nejen v tom omezeném pojetí, že víc toho v SMS napsáno nebylo, ale VŠE v pojetí toho, že víc toho napsat nebylo třeba. Bůh mi touto prorockou cestou tehdy důrazně připomněl, že i když bych si tady na zemi někdy přála mít život poskládaný jinak a chtěla mít svůj stálý domov, nemusím smutnit - Bůh má pro své Princezny připravené mnohem větší bohatství, než o jakém se nám kdy snilo. Vše, co na zemi získáš, pomine. Na chvíli ti to (možná!) dá pocit bezpečí a jistoty. Ale já už dávno vím, že nepotřebuji nadbytek (beztak ho oproti milionům jiných mám). Jsem spokojená s tím, co mám.

A jsem vděčná Bohu, že mi dává najevo svou lásku a náklonnost.

Vše ostatní, v porovnání s Ním samotným, je prach.

Nebuď proto smutná, Princezno! Nedívej se, kdo má "víc" a kdo žije "lépe". Raduj se ze svého Krále. On tě ve slavnostní den obdaří veškerým svým bohatstvím.

Nevěříš? TAK TOMU VĚŘ!