Jestliže Bůh stvořil svět Slovem, pak slovo je takový prazáklad všeho stvoření. A i když je to základ kdysi jednou provždy položen, není zasypán, či zahrabán kdesi v útrobách Země, nebo rozplynutý v nekonečném vesmíru, aby už více nemohl být CÍTĚN, SPATŘEN, či SLYŠEN:

"Jakmile zazní tvé volání, ZAHRNE TĚ svou milostí. Jakmile uslyší, hned ti odpoví. I když vám Pán dává chléb soužení a vodu poroby, tvůj Učitel však nezůstane skryt – svého Učitele na vlastní oči UVIDÍŠ! Vydáte-li se doprava nebo doleva, vlastníma ušima za sebou USLYŠÍŠ: 'To je ta cesta, jděte po ní.'“ Iz 30:19-21

Slovo. Vjem. Sen. Hlas. Čin. Děj. Hej!

Je tolik způsobů Boží řeči k člověku. I věřící mnohdy říkají "Bůh ke mně nemluví". Myslím si však, že je to druh sebeklamu. Totiž, že takový věřící člověk slyší a slyšel už vícekrát, akorát tomu nepřikládal HODNOTU Božího způsobu "řeči". A pokud něčemu nepřikládáme hodnotu, je to pro nás BEZVÝZNAMNÉ...

Pravdou ale je, že bez "slyšení" bys ani neuvěřil.

Boží řeč je velice pestrá, flexibilní a kreativní. Není upnutá jedním směrem, na jediný způsob.

Já bych mlčícímu Bohu v životě neuvěřila. Nedávalo by to smysl. Jak bych mohla, kdyby ke mně "nepromluvil"? Nemohl by mi nic sdělit, nic ukázat, nic zjevit, a to vše je podstatou evangelia.

Proto samotná podstata evangelia je na výsost PROROCKÁ. Protože ti něco ZJEVUJE. O Bohu, o Ježíši, o Tobě.

Řecké slovo προφητεία (prophēteía) doslova znamená:

προ- (pro) = „před, dopředu, ve prospěch“

φημί (phēmi) = „říkám, prohlašuji, vyslovuji“

Jako první "dopředu" se "v náš prospěch" už "vyslovil" Bůh. Jestliže jsi jeho Slovo přijal, stává se v tobě živým a chce působit ve tvůj "prospěch" i ve prospěch druhých. To Slovo se ale neomezuje jenom na slova vycházející z úst. Projevuje se v celém stvoření. V celé jeho šířce, délce, hloubce i výšce a nejen to - to mluvíme o věcech viditelných - ale i ve věcech neviditelných. Je to logické - poněvadž z věcí neviditelných vzešly věci viditelné a Bůh tak jedná doposud. Každý z nás to může ve svém životě zakoušet.

Cokoli tedy vezme Bůh ze světa neviditelného, aby to zjevil - je to ze své povahy PROROCKÉ.

Neříkej proto, že k tobě Bůh nemluví. Místo toho učiň vědomé rozhodnutí.

Začni si VŠÍMAT.

Začni POZOROVAT.

Začni s NÍM MLUVIT.

A začni DĚKOVAT.

Vděčnost je úžasný postoj, který se vědomě vzdává omezené lidské předpojatosti, která věci neguje a naopak otvírá srdce pozitivním přístupem k Bohu a následně i k životu.