Říkám Ti, že v Těšíně žijou lidi, který maj co dát druhým a teď Ti řeknu jednu z věcí, kterou Bůh skrze ně dal mně. A řeknu Ti to skrze dopis, kterej jsem poslala autorovi songu, kterej se už navždycky vryje do mýho srdce:

"Zdravím, Josefe. V létě 2022 jsme se přestěhovali do Těšína, který jsem si hned zamilovala... V říjnu toho roku nám onemocněl syn nádorem na mozku a já se ocitla na dně černé hluboké jámy. Od té chvíle jsem většinu času trávila v Brně. Důvod, proč píšu, je následující. Jako věřící člověk silně vnímám, že mě (nejen) v těžkých chvílích života Bůh povzbuzuje a promlouvá ke mně různými způsoby. Večer, před složitou synovou operací... na mě na FB vyskočila píseň od ManeriSky 'Měsíc svítí dál'. Nedokážu to vysvětlit, ale v tu chvíli to byla totálně píseň pro mě... Hltala jsem každé slovo. V klipu jsi šel mými oblíbenými místy (v Těšíně) a mně jenom tekly slzy... A pak ta zvláštní věta v písni: 'A pak přijde člověk, který proroctví dá...' V kontextu písně jsem ji vůbec nepochopila, ale v kontextu našeho osobního života, kdy jsme od člověka dostali proroctví, že se sem přestěhujeme, mi dávala hluboký smysl. Celé to bylo pro mě o Naději... To podstatné, co jsem Ti (nebo i Vám jako skupině) chtěla předat, je veliká vděčnost..., jak mocně a silně si Bůh vaši tvorbu použil. Pro jednu na smrt nešťastnou matku, co ležela na nemocniční ubytovně schoulená na posteli a jen do kolečka s mokrým obličejem od slz poslouchala, jak 'měsíc svítí dál...' DĚKUJI!!!"

Když už jsem byla víc v Těšíně než v Brně, viděla jsem Josefa párkrát ve městě. Poznala jsem ho z videoklipu. Ale vždycky s někým šel a já nechtěla rušit. Loni před Štědrým dnem ale procházel okolo mě v jednom těšínským supermarketu, zatímco já stála u pultu na maso. Ohlídnu se a koho nevidím!

"Ahoj! To jsem já, co jsem ti psala před pár měsíci tu zprávu na messenger..."

Už tehdy mi odepsal, že ani nevím, jak moc je tou zprávou povzbuzen. Teď šel trošku do hloubky a že prý mu tenkrát přišla v době, kdy s tou hudbou vůbec nevěděl, co bude dál. Něco v tom smyslu. Už nevím přesně...

No a před pár dny mi říká Anežka: "Víš, že ManeriSky vydali nový album?" Já na to, že nevim! A hned druhej den jsem sjela všechny skladby. Nádhera. Vedle mojí srdcovky se mi hrnou slzy do očí i při další písni... Doposlouchám a jdu na nákup. A koho nevidím! Dáváme se znovu do řeči. Tentokrát ještě víc do hloubky. O hudbě. O tvorbě. O textech a jejich vzniku.

"I kdyby ta píseň měla být tehdy jen pro tebe v tý těžký situaci, tak to mělo smysl," říká mimo jiný Josef. K tomu lze říct jen Amen.

Říkám Ti, že v Těšíně žijou lidi, který maj co dát druhým. A nevim proč, ale mám takovej hlubší pocit, že mě s některýma z nich ještě Bůh seznámí.

A já se na to těšim.

Těšín je zvláštní město.

A já to město mám fakt ráda.

A ManeriSky fakt žeru!

(Něco si od nich určitě poslechněte! A dejte jim - jako třeba já - klíďo brďo i odběr :D)