Každej pátej dneska sdílí, kam doběch, vyšplhal, vylez a co zdolal nebo jak málo měla stupňů voda, do kerý ráno vlez a jak je wimhofácky naboostovanej, že se prostě taky nechám strhnout a vokážu vám můj staronovej bicák. Páč co je na tom? Pořád lepší než ukazovat zadek. Původně jsem ho vyblejskla čistě pro Ju a ryze pragmaticky: Ju totiž taky začal doma cvičit! Teď už teda můžu směle prohlásit, že posilujem všickni. Já doma, mužskej ve fitku, Jo ve škole a Ju v pokojíčku. Ten poslední si konečně uvědomil, že mu po tý nemoci moc svalíků nezbylo a SÁM se rozhodl s tím něco dělat. Jak mi to řek, hned jsem vedle pochvaly vystřelila desítky důvodů, proč je posilování těla důležitý (věř nebo nevěř, ale hodnota vzhledu je až na posledním místě), páč už mám za ten rok hodně načteno, naposloucháno a tak trochu i něco málo odmakáno. ALE nebojte se vlka nic! I když bych sem klíďo píďo mohla mrsknout jen tak z hlavy rychlou přednášku a povyprávět o všech výhodách silovýho tréninku (v kombinaci s nejideálnějším poměrem kardia), dělat to nebudu. Oplývám totiž soucitem s každou línou lemrou, který by to mohlo zkazit náladu (jako kdysi mě). No a taky mám soucit třeba s běžcema a otužilcema, kde maj oba taky naštudováno a zatimco k běhu jsem já postupně získala téměř odpor (už rok mě kvůli němu zlobí šlacha, přitom jsem na něj byla hodná, mírná a on se mi takhle hnusně "odvděčil"! Za trest už nikdy nepoběžím!!), oni by se s ním málem oženili/ nebo se za něj provdaly.

A tak, když jsem posledně jela jak mašina, říkám si, musím to tomu synkovi mýmu vyfotit. Ať kouká taky máknout. A taky že koukal. A po chvíli prej Mami, ale bacha, aby z tebe nebyl bodybuilder, to by pak už bylo moc. Já na to Synku, buď bez obav, páč za A - je to focený během tréninku a za B - je to extrémně zaťatý. Jo a za C - to bych tomu musela obětovat duši i svý hormony, aby ze mě bylo monstrum. To ho uklidnilo. No a pak přišel s tim, že si stáhnul appku na komplexní posilování a už to má i zorganizovaný, kerý dny pojede LEGday, ARMday, ABSday a další "deje". No a tak z něj mám radost. Ještě musim vymyslet, jak do něj dostat víc těch bílkovin, ale tim vás nebudu zatěžovat.

No, co bych tak ještě... Dycinky kdo běhá nebo se votužuje, frcne foto z přírody či bazénku/potoka... No, já cvičim v kuchyni nebo ve svým soukromým kamerliku, a to první jste už viděli, a to druhý vidět nechcete. A činky víte, jak vypadaj. A ta největší by se na fotku stejnak nevešla - má úctyhodných 15 kilo! Ale prosimvás, to není jednoručka...

Co k tomu ještě dodat... Snad jen, že sportem ku zdraví a každej si dělejte, co vás baví... A vůbec si dělejte, co chcete, mně je to úplně jedno. Hlavně, ať je to zdravý a přínosný. Jo a všeho s Mírou! Na něj nikdy nezapomeňte a všude ho berte s sebou. Já bych se bez něj neobešla, vždycky mi dá zavčasu stopku, když se mi ozývá starý válečný zranění (kdysi jsem tak dřela, až jsem si poškodila pravý rameno a teď nesu následky, při kterých se nedoporučuje cvičit s činkama, jenže to bych pak nemohla dělat vůbec nic, takže toho Míru u sebe během posilka nutně potřebuju - je to zlatej kluk!)