Vždycky se najde nějakej rozumnej důvod, PROČ si obarvit hlavu. Třeba na znamení zahájení diety, zahájení školního roku, nebo na znamení ukončení diety, nebo školního roku, ale třeba i ke Dni matek, na Den nezávislosti (jů-es-ej), taky na Novej rok, a hlavně na Mezinárodní den barvení vlasů (protože takovej určitě existuje, neřikej mi, že ne - v dnešní době). Určitě ne na znamení postupu ruských vojsk na UK (jak by mohla napovídat rudá barva a jak i po dvou letech píšou zkratku našeho východního souseda mnozí, co chyběli na hodinách zeměpisu, kdy se probíraly zkratky úplně všech, i těch nejnepatrnějších států světa, a všechny jsme se je museli učit nazpaměť. Ok - kecám), protože od Británie je "raša" naštěstí, alespoň fyzicky, ještě daleko. Anebo prostě jen tak. I "jen tak" je to přece znamení. Že si můžeš svobodně obarvit hlavu. To třeba Severokorejci vůbec nesměj, a to už fakt nekecám. Ale dost už tý politiky, protože - protože Ju už má po operaci!!! No jó, už je to tak! Ve čtvrtek mu vytáhli z těla všecky přebytečný hadice a v pátek alou domů. Já jsem jako správná pečující matka se svým dítětem celou tu dobu vůbec nebyla, nýbrž poslala jsem s ním jeho otce, a tak jsem zaopatřila oba naráz. Vlastně nás všechny, páč samu sebe jsem ve středu, kdy odjeli, vynesla na ten Ondřejník, čímž jsem zaopatřila svou duši i tělo (to druhý jsem si vlastně krapet zmordovala). No a v pátek jsem na znamení návratu těch dvou z Brna zaopatřila svý vlasy novou barvou. Ale přisahám, že neplánovaně! Šla jsem si pro hnědou a najednou držim v ruce červenou. Ani nevim, co mě to popadlo. Nejspíš stařecký vzpomínky na rebelský mládí a že teď už mi nebude úča spílat, kroutit nade mnou očima a lomcovat rukama se slovy: "Vágnerová!! Co to máš zase na hlavě??!!"

Jen jsem nějak zapomněla, jakej ta červená dělá kolem sebe svinčík. Ale no a? Svinčík se uklidí a barva časem zase vymeje...

"Dobrý den a vy jste kdo?" ptá se mě ironicky po návratu Ju, zatimco mužskej mě záhy nazve Rudou Soňou, ale hned taky logicky dodává, že teď bude muset ve fitku stokrát víc máknout, aby dohnal podobu "Šwarcíka".

No ale tak je to dneska jako o nějakých pačesách, nebo o Ju operaci?!

No jasně, že to druhý! Vždyť je to i v nadpisu! Navíc o tom celou dobu mluvim! Všecko dobře dopadlo, přes víkend má bejt v klidu (takže furt paří), dnes převazy ran (to už je za náma), za dva tejdny k obvoďačce na vyndání stehů a pak konečně hurá na ňákej pořádnej sport (říkám já).

Díky všem, kdož jste na nás mysleli♡♡♡!

Konec hlášení...