Je na čase trochu shrnout, v jakém stádiu se Ju nachází. Už jen proto, že se mě lidi ptají, co je novýho, jak na tom Ju je a já si moc vážím toho, že na něj, na nás, pořád někdo myslí.

Největší pecka je věta, která je pořád častější, a tou je JÁ MÁM HLAD. Nebo NĚCO BYCH SI DAL. A úplně nejvíc zahřeje JÁ MÁM TAKOVOU CHUŤ NA BURGR!!!

Objevilo se to znenadání asi před měsícem. Zhruba po roce...

Taky výrazně ubylo ranních nevolností. Vlastně TO je největší pecka! Protože TO mě jako jedna z posledních věcí nejvíc drtilo. A je fakt, že to trvalo tak dlouho a bylo to tak pozvolný, že jsem si to samozřejmě uvědomila teprve nedávno.

Ještě donedávna (prostě ještě kolem Vánoc) byly ty rána hnusný: hned po probuzení zvracení (po ránu sice jen sliny) --> kvůli tomu staženej žaludek --> následkem toho sněděná tak 1/4 snídaně, popř. další zvracení --> takže nervy, že jde do školy s prázdným žaludkem. Takový byly rána. Dopoledne už to bylo ok...

A teď? Ráno si sice ještě tu a tam "zazvrací", ale sní plnou misku vloček s půlkou banánu tak, jak kdysi před nemocí. Ve škole si dá klidně i sváču a po návratu s chutí oběd. No co vám mám říkat - blejská se na lepší časy!

Do školy chodí od konce února už na všechny hodiny, chodí se třídou bruslit a pomalu začneme zkoušet i starý kolo, abysme k narozkám mohli pořídit nový.

Operace "PEG" už byla 3 x na spadnutí, jenže pro neustálej kašel-rýma-teplota-rýma-kašel-kašel to zatím nevyšlo. Takže termín nám dají, až bude fit...

No a pro sebe mám v merku vysněnej jeden cíl, protože už potřebuju někam zase nutně vypadnout. Doufám, že to vyjde, což závisí i hodně na tom, jak moc se budu snažit...

A příště třeba o tom, jak miluju návštěvy u zubaře :D!