Tak mi včera psala jedna moooc milá známá (seznámily jsme se skrz Ju nemoc) z opačnýho konce ČR, jestli bych prej neměla v šuplíku nějakou báseň, že je občas čte u nich v kostele a teď se tam vdává kazatelovic cérka, a tak prej ňáká svatební, kdyby byla...

Já pám, že nebyla, páč na romantický lajně zrovna nefrčim a moje "básně", co občas píšu, jsou spíš takový... no co mě zrovna napadne.

Ale pak si cestou do krámu říkám Holka, tak zkus pro ní něco vymyslet, chuděru, ať tam má co přednést...:D. Tak jsem si cestou tam i zpátky napsala pár prvních vět a doma u pivka to nějak domontovala :D.

No, co vám mám povidat, romanťika není zrovna můj šálek kofí, takže já z toho mám pocit jak ze školkovýho Skákal pes přes oves, zatímco Janik z toho měla radost až na půdu :D.

ZEMĚ ZASLÍBENÁ

Odcházejí

už odcházejí dny

kdy sám jsem stezkou lásky šel

a nepoznal tak krásnou zem

v níž mléka medu vína dost

a všeho k srdci pro radost

Odcházejí

už odcházejí dny

kdy zdálo se, že všechny sny

drolí se a mění v prach

já marně hledal která z drah

míří k zemi zaslíbené

k zemi nyní na dosah

Přicházejí

už přicházejí dny

o kterých jsem dávno snila

abych zemi naplnila

láskou jako vůní z květů

a chtěla abys našel mě tu

Přicházejí

už přicházejí dny

kdy zemi, jež nám byla dána

tvořit smíme společně

a já tebou milována

smím se cítit bezpečně

Už jsou zde

už jsou tu dny

kdy spojili jsme svoje sny

v jediný, co nám Bůh dává

Bůh, co dávat nepřestává

sílu moudrost vášeň k žití

i dny plné šťastného bytí

Našel jsi mě a já Tebe

když šel jsi hledat krásnou zem

já čekala zas že mi nebe

dá jednou zažít tento den

Teď stojíme tu vedle sebe

abychom si slíbili

že půjdem kam nás volá z nebe

Bůh, jenž žádá mě i tebe

abychom se mu líbili

Tak cooo? Nevdává se ti taky cérka? Nechceš básničku :D?