Slíbila jsem, že napíšu ještě dvě věci. Jak jsem se snažila připravit na sólo spaní v lese a co jsem měla jako začátečník s sebou.
SÓLO SPANÍ V LESE
Proč jsem šla sama, jsem už tak nějak zmínila: prostě jsem CHTĚLA jít sama. Jdeš si svým tempem (nikoho neotravuje, že se ikskrát zastavíš na borůvkách :-P), neřešíš běžný problémy, ale hlavně jsem chtěla udělat něco mimořádnýho, co jsem nikdy předtím neudělala. Během léčby Ju, když jsem párkrát cítila obrovskej přetlak - mě napadlo, že bych - i když to nesnáším - sedla na horskou dráhu, vyskočila s padákem z letadla, anebo se nejlíp prolítla tryskáčem, což je moje letitý přání. Zkrátka udělat něco, co by bylo totálně antistresový (i když se na počátku toho všeho bojíš) a po čem přichází ten moment euforie z překonání. Navíc tohle je super v tom, že jsi venku na čerstvým vzduchu a k tomu spoustu pohybu, kterej mi strašně za ten rok chybí.
A teď k samotnýmu překonání strachu spát SAMA venku (chlapů se to týkat nejspíš nebude). Já jsem člověk, kterej, cokoli ho napadne, začne si o tom vyhledávat informace. Takže i o takový věci jako spaní o samotě na treku. Mně pomohly videa od žen, který chodí samy na trek už dlouho, a to nejen po Čechách. Stačí zadat na youtube. Šla bych nejspíš i bez těch videí, ale záměrně jsem si chtěla dodat odvahu, a hlavně se inspirovat. Malá ochutnávka z youtube:
A pak taky stojí za to si najít videa o tom, jak se sbalit na trek a o systému v batohu...
I tak musím říct, že jsem se několik dní před trekem každý ráno budila s obavou a představou, jak já to v tom lese sama zvládnu...
Velkou inspirací mi je fb skupina Stezka Českem, do který jsem se přihlásila. Jde i o supr projekt s podrobným itinerářem jednotlivých úseků. Díky ní a jedný holčině jsem si vlastně vybrala právě Rychlebské hory a taky jsem zjistila, že na sólo treky chodí víc ženský než chlapi. Ve skupině na to byl dokonce samostatnej příspěvek od týpka, co se nad tím podivoval a ženský se tam vesměs shodovaly v tom, že pořád v životě něco řeší (chlapi víc házej věci za hlavu), a tak si o to víc potřebujou vyčistit hlavu a bejt samy. Zvlášť ženy matky. Proto, když se mě ráno ptala jedna ze spolutábornic, co že jsem se vlastně vydala sama na trek, řekla jsem popravdě, že hlavně nemoc syna...
CO JSEM S SEBOU MĚLA NA TREK
Tady mi opět byly zdrojem internetový články, youtube, praktický zkušenosti kamarádky a z toho jsem si tak nějak poskládala svoji začátečnickou výbavu. Ale pozor - tady jde i o prachy. Pokud bych to chtěla mít jó na pohodu a luxusní, musela bych do toho investovat spoustu tisíc. To je pro začátečníka naprosto zbytečný. Je pravda, že batoh Head ze Sportisima nepatří zrovna mezi nejpohodlnější, ale fakt jsem si nechtěla kupovat Osprey, abych po návratu zjistila, že už nikdy nikam nepůjdu. Místo vychvalovaných bot Altra Lone Peak 7 jsem si v Těšíně koupila o třičtvrtě čísla větší Solomon Supercross, ve kterých se mi šlo taky skvěle. A místo spacáku Cumulus jsem si koupila obyč Crossroad, ale jak jsem se dočetla, v létě se vyspíš v podstatě v čemkoliv.
Napoprvý je prostě ze všeho nejdůležitější VYRAZIT. A je celkem jedno s čím. Jde o to si vyzkoušet, jestli tě to baví. Dokonce si myslím, že je v pohodě narvat si bágl čímkoli, co tě jen napadne, že budeš potřebovat, protože jedině tak zjistíš, co potřebovat nebudeš a příště si toho vezmeš o dost míň. Takže mi nevadilo, že jsem měla věci, který jsem nevyužila, nebo věci zbytečně těžký, aspoň jsem si vyzkoušela táhnout 13 kilo a zjistila, co bylo pravdu užitečný. Ty bolavý ramena mi za to stály. A teď fotky. Něco z toho bylo fajn, něco zbytečnost a něco drobná vychytávka:
Tarp Rock empire, 290x290cm. Stačil bohatě, vodní sloupec 4000, ale nevím, jaký by to bylo v silným dešti. Pak klasika nerez ešus. Zbytečně velkej a těžkej, napříště si pořídím titanovej 400 ml hrnek. Lžíce super, dokonce s ostrou vychytávkou na konci hodící se na ledasco (na co přesně zatím nevím :-D)
Cyklistický rukavice k trekovým hůlkám. Nikdy jsem to nenosila, ale teď mi to přišlo jako dobrej nápad a prevence případných mozolů. Stahovací návleky na koleno, lýtko, ruku, proto jeden užší, jeden širší. Nevyužila jsem. Ale bejt na treku třetí den, natáhla bych si je na zpevnění bolavých svalů...
Potom tu mám úžasný nepromokavý ponožky Dexshell, zakoupený tady. Sice mi na treku nepršelo, ale doma jsem s nima šla do sprchy a plní svůj účel. Punčocháče byl tip od jedný "starý" cestovatelky po světě, která nenosí kalhoty (kvůli jejich váze), ale místo toho leginy a když je zima, tak pod ně punčochy. Já je nevyužila, spíš vzala pro sichr, kdyby byla zima, že jsou lehčí a skladnější než kalhoty...
Jedny teplý merino fusky, praktická žíněnka (tu mi ocenily i spolutábornice, který se u pramene studánky musely oplachovat lahvema) a zkumavka se šamponem - můj vlastní nápad, je to lehoučký, dostatečný množství a dobře uzavíratelný...
Iontovej prášek proti vyčerpání, malý desinfekční jednorázový čtverečky, pidi zubní pasta a tablety na špinavou vodu. Krom zubní pasty jsem nic nevyužila, ale příště bych si to určitě vzala. Tablety jsem pořizovala staršímu synovi v jednom armyshopu, když jel letos do Uzbekistánu, a tak mi přišlo zbytečný kupovat si filtr na vodu, kterej je ale zase rychlejší - jen ho nasadíš a piješ. Tableta musí působit půl hodiny. Krabička je super na lesní ovoce. A prázdnou můžeš vyplnit čímkoli v batohu.
V červených pytlíčkách je cestovní "zlato": powerbanka a dráty a becherovka v plastu (fuj, já vim, ale cokoli jinýho by bylo zase těžší :-D). Becherovku jsem měla pro případ nouze, kdybych byla večer strachy po... tak k uvolnění mysli ;-)...
Jinak co se lékárničky týká, to si každej najde na netu, nebo se zařídí po svým...
