Tak to vypadá, že Ju návštěvu kamarádů z Písku přežil bez újmy na zdraví (rozuměj rýma, kašel, či jakákoli infekce s následnou komplikací). Myslím, že ta hodnota krve nebyla ještě tak děsivě nízká, a navíc se v pokojíku, potažmo v celém bytě, větralo o 106. Takže roušky jsme nechali pěkně zabalený. Přeci jen jsem se ptala na názor zkušený onkomamky, jak takový situace řeší ona, načež mi odpověděla, že už to v podstatě tolik neřeší, a to mě uklidnilo.

Ju dostal na uvítanou mikču. Jakýkoli větší hmotný dary jsem zatrhla, páč to bysme ten pidi pokojík museli už začít dofukovat...

Blanka se pustila do pletení oblíbených ponožek, až nakonec řekla: "A nechceš je?" "Chci!" :-D

Vlastně, až když všichni odjeli, začal Ju víc zvracet (2x za den), ale to je následkem chemky, kdy je každej den hodně znát a dneska už je to zase o chlup lepší.

A jak si to užili? Parádně! V podstatě z pokojíku, který se na ty dny proměnil v pravý gaming-room, vylejzali pidilidi jen na jídlo, záchod a hygienu.

Stabilní pozice, kdykoliv člověk vešel do pokojíku. Jen tu a tam došlo k nepatrnýmu odlišnýmu rozmístění figur (pardon, hráčů)