Včera byl docela psycho den. Předběžně jsem byla domluvená na kafe, ale pro zdraví všech to musela zrušit. Hned ráno, když váha ukázala půlkilovej úbytek, jsem na Ju spustila, že "tak to teda ne" a přes jeho odpor ho donutila sníst několik lžic opravdický snídaně. První jídlo skoro po měsíci. To byl oheň na střeše, načež se ze střechy přesunul do mých úst. Myslela jsem, že něco roztřískám. Následná řetězová reakce vyvolala podobnej stav u Ju. Krásný páteční ráno. Už se to stalo podruhý a i teď jsem to vyvolala já svojí neovladatelností. Poprvý to bylo dokonce mnohem horší.

Jenže to není jako když vytočíš zdravý dítě, který ti pak zchladne. U Ju to poznamená stav minimálně na půl dne včetně o dost zvýšený teploty, stresu a nevolnosti. To jsem máma, co?! Prostě JEN člověk. Nic víc. Člověk, kterýho ve svý včerejší slabosti vcelku bezdůvodně popadl vztek...

Pár bodů:

*Proč vůbec shodil, když krmíme furt stejně? Protože po bloku A trpí delší dobu únavou a víc zvrací (což naštěstí znamená max 2x denně). Ale jelikož už nekrmim v noci - páč to už bych asi nebyla mezi živejma, navíc vidím, že stačí 5 dávek po 3h za den, aby soustavně přibíral (např. od 8h do 20h) - tak když jedna dávka kvůli blití "vypadne" a nechci krmit až někdy v deset večer, tak se to zkrátka po pár dnech na váze projeví. Ale dneska už to zase mírně šlo nahoru.

Před časem byl náš cíl 27 kg, tak teď je to 29 kg...

* Proč mu teď vůbec nedávám normální jídlo? Protože si to teď nelze dovolit. Jednak bych už byla s nervama v pr...., jednak by toho v jedný porci nesnědl tolik, co v jedný dávce Nutrisonu (vč. vitamínů; vždyť prakticky od začátku nejí jak zeleninu, tak ovoce). A ještě by každou porci jedl tak dlouho, že by se nám posunul čas k dalšímu jídlu a zkrátka takhle už jsme jeli předtím, načež díky tomu měl pak těch 26 kg. Takže asi tak. Nemusíme se tím pádem nervovat s jídlem.

Už po zavedení PEGu říkali různý doktoři na různých odděleních, že je to při chemo léčbě v podstatě výhoda. Takže jí teď využívám naplno a na sto procent. Na normální jídlo semtam dostane chuť většinou po bloku B, ale při ochutnání mu chutná jinak, takže to nesní.

A na závěr, jak jsem slíbila nedávno, vám řeknu, jak vypadá Ju den. Ráno vstane, následuje výživa, pak hygiena a pak - až na pár výjimek - jezdíme každej den ven na prochajdu, kdy si u toho někdy nakoupím a u řeky pak jde svoji trasu pěšky. Někdy ji celou nedá, páč je unavenej. Po návratu si po zbytek dne buď staví z kostiček, jezdí s tankama (přičemž si někdy hraje sám, někdy s přáteli) nebo se vzdělavá formou poslechu v oblasti, která je mu blízká. Takhle krásně kulantně se dá popsat celodenní vysedavání u Minecraftu, World of tanks a YouTube. Ale je spokojenej, šťastnej, že si semtam přikoupí levely navíc a takhle to je už několik měsíců (na školu jsme se už davno vyprdly, páč to se prostě nedalo a stejně ji teď bude opakovat).

Takže - díky Bohu za ty dary, páč jak je psáno: "Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista." (Efezským)

Tak čaaau a krásnej víkend nebo taky dovču, kdo ji má nebo se chystá a ať se probouzíte s lepším výrazem než týpek na obrázku!