Včerejší večerní momentka. Zajímavostí je, že Ju začaly růst vlasy. Jedna mamča při kontrole v Ostravě říkala, že jejímu synkovi mezi chemo blokama vždycky trochu narostou a po tý chemodardě zase vypadaj. Takovej koloběh. Tak uvidíme...

BAB.

BABA.

BABAB.

BABABA!

Vrátit se po šesti týdnech a vydařený dovče zpátky na JIP byl včera pro Ju přeci jen stres. Takže víc než obvykle zvracel.

Momentálně jsme ve fázi BAB. To znamená, že probíhá 3. blok.

Blok B. Dohromady má Ju mít 6 bloků, takže se těšíme na bababu!

Čili je to druhej stejnej blok od začátku. A jako poprvý, tak i teď měl reakci v podobě dušnosti (astma). Opět cca 20 minut po podáni cyklofosfamidu. Na 15 minut mu to teda stopli a jak se mu po Ventolinu (astma lék) ulevilo, jelo se dál. Akorát říkali, že by to teda napříště chtělo lupnout mu v premedikaci nějaký antihistaminikum. Mohli mu ho dát už klidně teď, ale neměli tu minulou dušnost jaksi ofiko zaevidovanou v papírech, takže nic no. Jinak jsem to sestřičce říkala ještě před podáním, že měl tuhle reakci už poprvé. Ale víš jak: co není v papírech, jakoby nebylo.

Ale tak žijem!

Ju obvykle trpěl nechutenstvím vždycky v době neutropenie a jakmile se krev zregenerovala a bílý krvinky šly nahoru, šla nahoru jakž takž i chuť. Ale poslední dobou to za moc nestojí i s lepším krevním obrazem. Ale tak prostě máme ten PEG...

Na dnešek se dobře vyspal a dopo jsme zajeli na audiometrii (vyšetření sluchu), kde to vypadá jak v nahrávacím studiu. Ju byl uvnitř už potřetí. Já poprvé. Vejdeš do místnosti, kde je velkej žlutej kontejner (jakože fakt dizajnovka), ve kterým jsou různý repráky, mikrec a vymakaný sluchátka. Zavřou tě tam a do obou uší ti střídavě pouští zvuky. Výsledek byl dobrej, což znamená, že mu napříště - při 4. bloku A - budou moct dát zase Cisplatinu, která může ničit sluch (proto ty kontroly). Takže my doufáme, že mu ho, stejně jako minule, nezničí.

Na druhou stranu se nám ještě nestalo, že by měl rozbitou pusu a sliznice na dalších místech na těle, což je taky běžnej vedlejší účinek. A to pak člověk nemůže jíst skoro vůbec. Je to zkrátka nepříjemná věc, která prej i dost bolí. Řeší se to pak výplachy, cucáním a popíjením těch správných věcí...

A to mu nijak extra preventivně pusu nevyplachuju, ani ho pravidelně nemažu. Teda nějakou dobu ještě po chemce (během ní je to nutnost) se snažim. Ale když to má pořád ok, tak to pak už nedělám.

No, kluk stejně starej jak Ju, co tu s ním leží, má chudák zrovna tenhle problém. Nevím teda, co všechno ho trápí, ale s mamčou, která u něj taky celej den sedí, vůbec nemluví, protože furt spinká...

Vždycky mě pohled na ty děti fakt trápí.

Ha! Jak teď píšu, byla u tý mamči nutriční poradkyně, tak jsem se dozvěděla, že existuje rozpustnej prášek Fresubin Protein, kterej mamča synkovi přidává do všeho možnýho. Ty bílkoviny během onko léčby maj totiž hodnotu zlata, páč je tělo výrazně postrádá. Fascinuje mě, že se kolikrát důležitý věci dozvím skoro "náhodou", i když na náhody nevěřim. Že ti prostě není naservírovaný komplet všechno od počátku, ale tak nějak během cesty.

Takže to hned dneska půjdu koupit.

A taky se snad trochu projít do města, až mě mužskej vystřídá.

DĚKUJEME Vám za modlitby a máme Vás rádi♡♡♡!!!