Výhled na náš dnešní cíl

Dneska jsme vzali i Ju. Bez vozíku, kterej by nám nahoře byl úplně k prdu. Taky, že jsme se daleko nedostali, ale s tím jsme počítali.

Lanovkou nahoru

Kuflonka

Vlastně jsme se nedostali dál, než 300 metrů od Kuflonky, kde jsme si po pomalý prohlídce okolí a kochání se výhledy, dali každej, co jsme chtěl.

Kousek nad Kuflonkou

Foukal vítr.

Svítilo slunce.

Slunce hřálo.

Cyklisti sjížděli horu.

Domluvíš se anglicky.

Ju dost řádil.

Hráli jsme na babu.

Jeli jsme nahoru hlavně pro zážitek kvůli Ju.

Ju to tam po půlhodině přestalo bavit.

Protože byl rychle unavenej a daleko nedojde.

I tak jsme tam byli dost dlouho.

Dost dlouho na to, abysme si vypili kafe, Martini, snědli dort a Jonáš něco polskýho.

A pak jsme jeli domů.

A byli z toho unavený víc než ze včerejšího vejletu.

To asi ten silnej vítr.

A slunce, co hodně hřálo.

A ta hra na babu.

A ty krásný výhledy.

A Martini.

A vzduch.

A ...t ...d ...

Odpočinek po návratu...