Jako bejt uprostřed hor a sedět doma... to je prostě nereálný. Sice jsme ještě po obědě nevěděli, co budeme dělat, a to nám vůbec nevadilo, ale zelený kopcovitý okolí začalo přes ty veliký okna svádět k výšlapu, takže jsme neodolali a vyrazili. S vozíkem jako fakt ne. A s Ju taky ne. Ten zůstal doma a taky na drátě a lebedil si po svým. Jemu dneska bohatě stačilo, že jsme ho vyvezli na vozíku do místního parčíku, kde to krapet přehnal s aktivitou na venkovních posilovacích strojích, až ho z toho bolel PEG. Ale naštěstí jen chvíli. V místní sámošce už nás posléze popoháněl, jak je unavenej a že už chce dom.

Nevím, co budou zejtra říkat nohy, ale pro dnešek ten výstup pokládáme za rozehřívačku. V počátku jsem myslela, že to nedám (protože jsme zvolili zkratku, chápeš, a zkratky většinou znamenaj šílenej prďák). Ale po nějaký půlhodince jsem chytla druhej dech a pak už jsem skákala po kopcích jak kamzík. Co na tom, že zejtra se budu plazit jak had. Dnešek poskytl euforii z hor, a to je nejvíc.

Trasa, kudy jsme šli

Mimo to, z nebe spadlo požehnání v podobě možnosti vidět poprvý v životě mládě veverky, takže jsem se rozplývala blahem. No a výhledy...♡

Takže, kde jsme byli? Ze Szczyrku, kde teď pár dnů bydlíme, jsme se vydali částečně (páč ta zkratka) po modrý nahoru a nazpátek po červený dolů. Hele, a krásná dvouapůlhodinovka bodla jako víno, který teď při psaní po krásným dni, teplý sprše a příjemný sauně popíjím, takže dovča jak má bejt.

Když jsme včera přijížděli do Szczyrku, viděli jsme chviličku zdálky zasněženej vrchol Babí hory. Tu jsem si vyhlídla ještě v Písku a dala si za cíl na ní co nevidět zavítat. Jenže Ju a jeho nemoc... No tak prostě až to bude možný.

Veverčí mimísek

Z cestování po zdejších horách (hlavně teda zatím na mapě) mě zaujalo, že Beskydy nezačínaj ani nekončej tady na Moravě a Slezsku, ale že jsou vlastně mnohem širší. A že je to vlastně součást Vnějších Západních Karpat, jejichž nejvyšším vrcholem (stejně jako celých Beskyd) je právě Babí hora s 1725 m n. m. A ta mě láká hlavně proto, že mi hodně připomíná Sněžku...

Takže pro dnešek žijem :-D.

Pro srovnání: nahoře Babí hora, dole Sněžka

Zajímavé členění Karpat