V Těšíně předevčírem skončily slunečný dny.

Zároveň skončily moje krátký "dny odpočinku".

Souvisí to spolu?

Asi ne, i když jo.

Ju má zase svý potíže.

Nasazena jedna z předchozích použitých zbraní: Haloperidol.

Zafungoval rychle a bezvadně, takže nový stupňující se očekávaný pochemoterapeutický zvracení (alespoň) pro dnešek eliminováno.

"Jsem tak trochu napůldoktor", odvážila jsem se dneska říct nahlas.

Přitom jen vyhodnocuju a zkouším, co mi ti opravdoví doporučili.

Něco někdy funguje líp, někdy hůř. A občas vůbec. Pak zase naopak. Tak podle toho jedu. Podle předchozí zkušenosti. Občas podle intuice. A zapisuju si. Zapisuju si celej svůj život, tím spíš Ju aktuální stavy, když to není zrovna dobrý a nejsou dny prosvícený sluncem:

Množství Nutrisonu.

Množství tekutin.

V kolik kterej lék.

V kolik jaká je teplota (v podpaží). Dneska je přes 38.

To je blbý, ale pořád to ještě jde.

Pokud bude i zejtra, volám Brno.

Je to nutný. Tak zní dohoda.

Teď totiž nemá zrovna dobrou krev. Brali mu ji ve čtvrtek v Ostravě. A máme jet zas až v úterý. Třeba Brno řekne, ať tam jedeme dřív. Třeba v pondělí. Uvidí se. Byl tam mimochodem věřící doktor. Říkal, že jich je tam věřících víc. Jeho syn je už dospělej autista a náramně si užil s rodičema návštěvu liberecký IQ Landie. Doktor sám rád cestujte. Krom jinýho byl usměvavej. A dost povídavej.

Jinak je mi fajn. Z čeho jsem před čtrnácti dny šílela, je teď jakoby normální věc.

Prostě si zvykneš.

Hlavně proto, že víš, že po každý bouři vysvitne slunce.

Ale když něčím procházíš poprvý, je ti bídně. To je přece jasný, když nevidíš za roh. Když jdeš úplně stejnou cestou podruhý, je to lepší. Seš víc v klidu.

Včera jsme byli v Cieszyně v restauraci. Já, muž a Jo. Ju pařil s píseckejma a byl na telefonu. Odvážili jsme se nechat ho samotnýho doma. Kvůli troše povyražení.

Žít se prostě musí.

Dneska už by to možný nebylo.

Každej den je jinej.

Každej den ale čtu knihu.

Vpomínám na slunečný dny na balkóně.

A taky na procházku kousek dál, než je můj běžnej říční okruh.

Každej den je jinej.

Každej den je ale s námi Bůh.