Nemocniční klaun u postele Ju
Úterý a středa byly ve znamení velkých kontrolních vyšetření měsíc po radioterapii, o kterých jsem předem psala. Takže, tramtadadá!
● MR mozku: Bez prokazatelného zbytku či znovuobjevení nádoru!!
●MR míchy a páteře: Taky čistý!!
"Neotáčej se už za tou horou. Dívej se dopředu. Překročíš řeku a už se nevrátíš zpátky. Na tenhle břeh už budeš hledět jen zdálky."
(Celý příběh zde)
Milovaní, slovo se naplnilo. Akorát, že kdyby Ju nebylo víc a víc blbě, psala bych tento článek trochu jinak. Možná bych Vás napodruhé vyzvala k online "oslavě", přípitkům apod. Kdybych nebyla vyždímaná. A pořád nabroušená, že ne a ne objevit příčinu velkýho zvracení. Dělali všechna možná vyš., ale nic. Všechno má OK. Dr. říkala, že problémy můžou přetrvávat až 6 týdnů po RT. Podle mě v tom RT takovou roli nehraje. Jak možná víte, zvracel už dávno před RT. Navíc je to bezpředmětný, protože od příštího týdne ho stejně čeká chemka s dalším novým důvodem k blití. Blití nám prostě komplikuje život a hledá se cesta, jak se ho zbavit. Si to vem, zvracet čtyři měsíce dennodenně jen s menší přestávkou po první operaci. Pořád se ptají, a co Zofran, nepomáhá? Ne. Ani, když mu ho teď před magnetem pokaždý dávali do žíly. Teda magnet díky Bohu zvládl, což bylo moc důležitý, protože jeden byl tak 30 ti, druhej 40 ti minutovej. Ale hned po návratu zase blinky blinky...
Jinak přenastavení shuntu z čísla 4 na pětku je bez efektu. Neurochirurg, že prý ho to zvracení mrzí, ale komory jsou teď vopravdu v dokonalým stavu, tak je nejlepší je tak nechat, ať si žijou svým šťastným životem. Je mi to úplně jasný. Vůbec neprotestuju.
S váhou je tam, kde byl před měsícem a teď za poslední 2 dny nejspíš ještě níž, takže jsem se rozhodla zase nasadit noční krmení, alespoň dokud to nezačne jít zase nahoru. Protože to je Ju alespoň v klidu, kdežto přes den teď zvrací docela dost.
V klidu je teď vlastně až moc. Po konzultaci s dr totiž od včera zkoušíme novej lék, co je v podstatě antidepresivum a dává se psychiatrickým pacientům, ale v malých dávkách by teoreticky mohl prý pomoct se zvracením. No účinek je vidět už dnes: Ju už není schopen se ani delší chvíli dívat do mobilu, natož aby seděl u kompu a v podstatě neustále spí. To sice můžu brát jako výhodu, jestliže během spaní neblije, ale copak je ideální, aby takhle vypadal další měsíce během chemky? Takže toho snad pozitivně využiju na několik následujících dní, pokud to pomůže nabrat váhu a zklidnit i to břicho, ale pak mám ještě v záloze jinou věc.
Kortikoidy mu ani po společný doktorský konzultaci dávat prostě nechtějí. A tak možná najedeme na konopí. Mluvila jsem o tom včera s onkoložkou. Prý, co ona ví, tak to některý maminky dětem celkem úspěšně na blití podávaj ve formě kapiček (mezitím jsem si zjistila, že se jedná o olej). Dospívajícím a dospělým onko pacošům to mudři dokonce předepisujou na bolesti, jenže to už je jinej level. Je to úplná věda a jsou v tom veliký rozdíly. Nevim, co jinýho by nám už pomohlo. A pokud pomůže, napíšu k tomu víc podrobností. Nikdy nevíš, kdo si tim může projít, koho to může potkat, a tak je dobrý znát zkušenosti někoho, kdo si tím už prošel. Mě na to taky včera navedla maminka nemocný Lucky, o který jsem už psala. A dceři to prý pomáhá. Akorát se o tom před doktory nezmínila. No hlavní je, že se o tom zmínila přede mnou. A já jsem zas taková, že jsem se na to doktorky rovnou zeptala...
DĚKUJEME ZA VAŠE (vyslyšené) MODLITBY!!!
Vaše podpora je úžasná♡♡♡
Ještě pár fotek. Nemocniční klauni a nejčastější poloha Ju v těchto dnech: