Jak jsem psala ve čtvrtek večer na FB, odjeli jsme zpátky do Brna po telefonické domluvě s doktorkou kvůli tomu, že Ju začal víc zvracet a váha, místo aby šla hore, šla dole, a to rovnou o kilo...
Včera jsme strávili v nemocnici celkem 5 hodin, ale nebylo to tak strašný, páč jsme neustále střídali stanoviště a nikde jsme nečekali dlouho. Stanoviště. Takhle to nazval mužskej, aby tomu dal nádech jakési nemocniční hry. Nejvěrněji tomu odpovídalo neurologický vyšetření, jehož součástí byly různý sportovní aktivity, jaký znáš třeba ze školky...
Ale hlavně ty výsledky, což. Takže RTG, CT, neurochir., neurolog., oční a krevní obraz byly zcela vpořádku. Jen neurochirurgovi to nakonec nedalo, poradil se se zkušenějším a znovu mi volal, ať se vrátíme na jeho stanoviště, že mu přeci jen přeštelujou hlavičku. K tomu se při první návštěvě vůbec neměl, páč snímky z CT a všeho vykazovaly dobrej stav mozkomoru, neboli mozkových komor. A na můj dotaz: "A myslíte teda, že by nemělo význam mu to zkusit přenastavit?" odpověděl rozhodné ne (což jako chápu, když ho hlava nebolí a komory jsou OK). Ale pak ho osvítil Duch svatý (ačkoli, to se teprv ukáže v dalších dnech, co to bylo) a nakonec se dva shodli, že mu hlavu zvednou z čísla 4 na číslo 5. A že se uvidí, co to udělá. Tak jsme odešli domů aspoň s pocitem, že se NĚCO zkusilo. Teda mužskej doopravdy odešel (autem) domů. Já radši zůstávám v Brně, kdyby náhodou došlo ke zkratu mozkomoru a musela jsem s Ju do nemocnice. Efekt přenastavení se neukáže hned, spíš s odstupem dnů.
Když už mu včera dělali všechno možný, tak se i rozhodli, že mu ty velký magnetický vyšetření posunou o týden dřív, takže je bude absolvovat v úterý a ve středu. Tam se mimo jiný zjistí, v jakým stavu je zbytek nádoru. A jak říkala doktorka "jestli náhodou zase neroste". Ale to už by mě asi dočista jeblo, což se málem stalo poslední dny v Těšíně. Asi dva dny před odjezdem do mě vjel šílenej vztek, takže jak chodím jindy pokorně modlitební túry kolem řeky, tak tohle byla běsnící večerní ohnivá koule plná nadávek všeho druhu, jen bahno, hnůj a zvratky a sralo mě celkově i to město, takže jsem běsnila proti němu i proti všem imaginárním "démonům". To ovšem místní patriot nemůže pochopit, i když jsem tím možná tak trochu zapadla mezi ty, o kterých jsem psala třeba tady.
Protože proč POKAŽDÝ, když se vrátíme do Těšína, tak se to po...e?! Proč si tam nemůžeme užít tu předurčenou dobu klidu a nabrání sil? A tak to ze mě všechno šlo ven. Byla jsem jak ty lidi, co občas potkáš, jak nadávaj a radši přejdeš na druhej chodník. I když já se fakt snažila a vlastně jsem šeptala, a hlavně byl pozdní večer a nikde nikdo...
Druhej den jsem volala svýmu píseckýmu obvoďákovi, protože těšínskej ještě pořád nebyl k mání, aby mi na mobil poslal recept s něčím na hlavu. Takový to něco, co tě prej nenechá propadnout se do sklepa, ale taky tě to "neuspí", jen ti to srovná a schladí emoce. Nevím, nemám s tím zkušenost, ale už jsem o tom psala tady. Páč jsem se bála, aby mi nevybuchla hlava. Ale nedovolala jsem se...
Do toho jsem začla mít blbej pocit z tý předešlý sprostý procházky, takže jsem se za to Bohu omlouvala, ale pak jsem zašla na kafe k účetní do přízemí a jelikož si všímám detailů, praštil mě do očí lístek na její stolový nástěnce, kde bylo napsáno BŮH NASLOUCHÁ SRDCI, NE HLASU, tak nějak. A to bylo přesně pro mě. Bůh mi tím jakoby řekl, že mu i hnusný slova nevadí, když jsou z bolavýho srdce. I když původně ten citát byl nejspíš myšlenej tak, že se snažíš "krásně" a "svatě" modlit, a zároveň máš špatný pokrytecký srdce a že když tomu tak je, tak si svýma krásnýma modlitbama můžeš akorát tak vytřít zadnici.
No nic. Číslo 5 žije, i když zatím pořád blije. Tak se uvidí, co bude dál.
Díky Vám všem za Vaše úžasný a před Bohem vzácný modlitby. Doslova jsem včera celej den cítila, že jen díky nim jsem mohla v tom marastu prožívat určitej pokoj. Dneska vlastně taky, i když mě bolí hlava. Ale to bude spíš z toho včerejšího vína...
Pán s Vámi!
"I s Tebou!!"
"Ok, díky moc :-D!!"
Přikládám dvě předapovky:
Obr. 1: Pooperační jizva. Rozdíl asi 3,5 měsíce
obr. 2: Před RT a po RT 