Milovaní, včera jsme se dozvěděli konečný výsledek z histologie. Skutečně jde o onen agresivní typ nádoru. Ju čekají v první půlce příštího týdne možná ta nejdůležitější vyšetření, kdy to poslední (středeční) rozhodne o tom, zda bude Ju spadat do kategorie "standardní" léčby tohoto nádoru, zároveň s celkem pozitivní prognózou, anebo do "rizikové" (jestli to říkám správně, zkrátka té "horší") varianty, kdy bude muset být nasazena agresivnější léčba, ale s horší prognózou. Stále ale pevně doufáme a VĚŘÍME, že tohle vše má ve svých rukou náš mocný Bůh a nonstop jsme posilňováni a povzbuzováni Vámi všemi!!!

Milovaní, za poslední dva týdny se rapidně zlepšil zdravotní stav tří vážně nemocných dětí.

1 - Eliana, o které jsem už psala

2 - holčička od mé spolubydlící na nemocniční ubytovně (viz článek "Ju a nemocná holčička". Díky tomuto článku jste někteří psali, že jste ji zahrnuli do svých modliteb)

3 - a malá Jus z naší těšínské církve, která měla asi před týdnem zničehonic velice závažný akutní problém, vyžadující rychlou operaci, která díky Bohu dobře dopadla. A nad to, ačkoli měla být z nemocnice propuštěna až za dva týdny(!), vzhledem k nad očekávání rychlému hojení, půjde každým dnem domů...

Za všechny tyhle děti se někdo modlí! A já jsem Bohu opravdu MOC vděčná, že se tyto děti uzdravují!

Ale zároveň se nedočkavě ptám: Bože, kdy přijde řada na nás?! Kdy konečně rozhodneš a pustíš nás na svobodu?! Má naše část příběhu být tím posledním vyvrcholením filmu, při kterém už se ani nedá samou nervozitou jíst a pít, protože se napjatě čeká, jak to celé dopadne?! Provokuješ moje srdce rychlým zotavením těchto okolních dětí, zatímco my se dusíme nejistotou?! Takový Ty přece nejsi! Mají nám snad ty děti být prorockou útěchou i o našem zdárném konci?!

Prorocká vlnění.

Takhle už roky nazývám situace, ve kterých se střetávají dvě a více shodných okolností v jednom bodě. Jsou to okolnosti sice drobného, ale ne zanedbatelného významu (asi jak pro koho). Proto to nejsou kdovíjaké prorocké "vlny", ale spíše mírné "vlnění". Dnes zmíním dvě.

1) Včera večer se šel muž projít, aby se modlil za víru a za jakékoli Boží znamení (odpoledne to byl totiž prozměnu on, kdo si musel vyslechnout potvrzující konečný výsledek z histologie a dost to s ním zamávalo). A tak šel, a jak se v jistou chvíli vehementně modlil, zvedl zrak a na baráku velký firemní nápis OK-TRUST. OK jsou iniciály muže a trust je "důvěra". Přijal to pro sebe jako Boží odpověď: "Ondřeji Kymle - VĚŘ!"

2) Dnes ráno s povzdechem a depresivní vyhlídkou na příští týden mě zničehonic napadla představa jakési mohutné brány, kterou ještě musíme projít a nahlas říkám, že to, co nás čeká po neděli, je jako ta děsivá brána v Nekonečném příběhu. Ta, kterou musel chlapec Átrej doslova proběhnout, aby ho nesežehly světelné oči těch obřích soch. Vzpomínáte na tu hrůzu? A můj muž na to: "Zrovna včera večer mi na YouTube zčistajasna vyskočila píseň z Nekonečnýho příběhu!! Tak jsem si ji celou poslechl."

A teď mi ještě došlo, že Átrejovým posláním bylo doručit lék smrtelně nemocné dětské princezně...

Milovaní, a takové věci se nám dějí dnes a denně. Doslova není den, v němž by k nám Bůh těmito rozličnými způsoby nepromlouval. A pro některé z Vás to není nic překvapivého, protože nám sami píšete, jaká "prorocká vlnění" v souvislosti s naším trápením Vás potkávají, a co sami díky tomu s Bohem zažíváte, jak se Vás osobně Bůh v těchto dnech z různých směrů dotýká, což je zároveň stejným povzbuzením i pro nás!

Ať je oslaveno jméno Ježíš. To vzácné Jméno nad všechna jména!