S vděčností za modlitby Vás všech...

KDE VZAL SE LID

Kde vzal se lid

vycházející z temnoty?

Na hrudi pancíř

v rukou meč

a z nebe jim kyne hlas Seč!

Magnetu silou taženi k mému

bolu a synu

druhorozenému

co pavučinou omotáni

odshora dolu

kdy matka prvé hledá vinu

svou než s Bohem kráčí spolu.

Kde vzal se lid

železné naděje?

Jenž synu i matce prospěje

mohutnou vlnou v prosbách k Pánu

v poledne, za noci

i časně k ránu

ať cítí klid

a může pít

od nich pohár pomoci

Kdo probouzí lid

jenž ze všednosti

vytržen je skutkem příšernosti?

Aby tak mnohý jednoho hřál

a za maličkým ubohým věrně stál

po boku jemu i matce té

žalem téměř ubité.

Kdo jiný než Svatý ve své moci

jenž zdeptaným je ku pomoci?

Ať slyší hlas lidu nocí dnem

a každý ať přijme požehnání

Ať ctí ho nebesa i zem

Toho jenž přichází znenadání!