Milovaní, teď jsem mluvila s doktorem. Ju má po operaci v té operované části hlavy otok. Prý to bývá. Akorát, že ta oblast výskytu nádoru (mozeček) je hodně malá, takže toto je závažná věc proti které, jak říkal doktor, je třeba teď bojovat. Kvůli otoku musí Ju zůstat ještě na ARO. Hodně ho tlumí, aby ho to netrápilo, protože otok způsobuje tlak (a Ju z toho občas i blinká).

Prosím, modlete se, aby otok brzy zmizel a Ju mohl pocítit úlevu a odejít brzy na JIP. Musíme stále jít vpřed krůček po krůčku.

DĚKUJU VÁM!!!

A teď Bob. Bob je panáček, s rukama, nohama, kterého Ju dostal v třinecké nemocnici. Tam si ho částečně pomaloval. Má ho v posteli na ARO. Když jsem dnes přišla, Ju mi říká slabým hlasem: "Mami, Bob umřel."

"Copak to říkáš, broučku?!" ptám se roztřeseně. "Tak se podívej," říká pomalu. Bob ležel u jeho nohou s rozmazanou tváří. Ach ne! říkám si. "Neboj, lásko, neumřel!! Jenom, jak ti podepíral včera hlavičku, tak se z toho celý umazal. Já mu to domaluju Ju! Spravím ho, jako spravili Tebe."

A šla jsem si k sestře rychle půjčit fixu. "Podívej, Ju, Bob už se zase usmívá!"

Ju pootevřel očka a usmál se na Boba...