Byla jsem u Ju. Probouzení bylo úspěšné! Pospává, má silné léky na bolest. Semtam, i když špatně, mluví. Ale žádoucí je, aby spal, odpočíval...

I já v noci, díky Vašim modlitbám, dobře spala. Dokonce jsem se zvládla ráno nasnídat, uvařit si kafe... Otevřela jsem okno, klekla na zem a s pohledem na nemocnici se modlila za Ju a za sílu pro mě. Někdy jen sedím, houpu se dopředu dozadu a opakuji prosbu. Pomáhá mi to ve stresu. Taky pro sebe nahlas čtu Vaše modlitby, které občas pošlete. Někdo mi poslal i báseň, jiný píseň, další citáty... Všechno přijímám s vděčností. Všechno mě povzbuzuje! Každé slovo. Každá zpráva, komentář...

Při cestě za Ju jsem si ráno stále dokola polohlasem opakovala Krok za krokem k vítězství. Krok za krokem k vítězství. Krok za krokem k vítězství...

U Ju mi přišla tahle zpráva:

"V noci jsem měla takovou představu:

Že jsi v kulaté místnosti (tzn. nepadají na tebe zdi), která vznikla z nás, co se modlíme okolo Tebe, jako hradba proti zlému. Povívaj tam lehounké bílé závěsy z oken. Je tam světlo a je tam příjemně.

Ještě před tím jsem ale viděla hranatou místnost, plnou krabic různých velikostí a problémů. Odložila jsi je v této místnosti pod dohled Pána Ježíše. Abys mohla být v klidu v té kulaté místnosti s Ju..."

A přesně takhle se teď cítím.

Obklopená Vámi všemi!!!

Nevím, jak se budu cítit jindy. Může to být a určitě bude nahoru dolů. Vždyť je to tak strašná, strašná, strašná situace! Ale dnes, od rána, mám v srdci díky Vám a díky Tobě, Bože, pokoj.

DĚKUJU!!!