Starosta: "Simono, smluvte schůzku se strážmistrem Sekyrkou. Spěchá."

Sekretářka: "Splněno: sejdete se středa, sedmnáctého srpna."

"Skvělé, svižná!"

"Starosto, snažte se shovívavě - Sekyrka s sebou současně sebere svou sedmiletou Sáru; strachuje se setrvat sama se svou stařenkou."

"Sakryš... Sáru snad snesu... Simono, smetete smetáčkem schody, souhlas?"

Simona si srovnala sukni: "Schody?! Sekretářky snad..."

"Sekretářky snad soustavně spolupracují, Simono..." seknul stroze starosta.

"Se sklízením schodů?? Sebevražedné sekretářky snad. Sepisovala se snad smlouva se smetáváním schodů? Sotva." Simona si směle srolovala svůj sešit.

Starostovi strmě stoupla srdeční sinusoida: "Simono, seberte se! Spojte se se svým selským smyslem: schody snad sama scházíte stále!"

Simona si sebevědomě stoupla. "Spíše se snažte spravit stávající situaci, starosto. Schází snad sklízecí služba??"

Starosta si sevřel sako: "S s s ... samozřejmě, schází... Senát schválil seškrtání služeb." Stoupl si stranou: "Snad si, Simono, samostatně sháníte správní spisy?!"

"Správní spisy? Směšné. Sjednejte setrvalou sklízecí službu!"

"Sjednejte si službu sama, Simono!!" Seřval starosta svým stylem sekretářku. Stále sledujíc svůj směr, snažil se smířlivěji: "Simonko, seberte solidaritu! Samozřejmě se snažíme, seč současný systém služeb selhává..."

"Solidaritu se samoživitelkami, se sociálně slabými, se seniory, snad. Se schody sotva!" setřásla starostu.

Starostu skoro spálil Smrtiskřet: "Skvělé!! Snažíte se svéhlavě servírovat své sebevědomí?! Sbalte si svých sedm...!!!"

Shádali se skoro smrtelně...

"Starosto, sečkejte!" slepuje svižně situaci strachem stažená Simona. "S s s... sousedka Stáňa, skutečně seriózní slečna, shání stálou službu. Sousedka Sabina se sama stěhuje - snaží si sehnat středeční směny. Sama se se slečnami sejdu, souhlasíte-li..."

Starosta si sedá, sbírá sílu: "Skutečně? Sejdete se sedmého, slibujete?"

"Slibuji!" Simonin stres slehnul.

"Super. Splníte-li slib, smíte své středeční setkání spojit se solárkem, se spinningem, se svým skvělým..."

"Snoubencem." Směje se Simona.

"Snoubencem?!"

"Samozřejmě. Spíše se sejdu se svým snoubencem."

"Smlouvá se snad svatba, Simonko?!" Starosta si sundal spocené sako, spřáteleně si sedl.

"Smlouvá, smlouvá... Striktně soukromá, skromná, spíše spořivá svatba."

Starosta se svěří: "Synovi Standovi sáhodlouze sháníme sebevědomou, spořící, slušnou, sličnou slečnu, seč samá sebedestruktivní semetrika se sprostými sklony, strašné!" Stěžuje si.

"Souhlasím, smutné..."

Starosta: "Snad se se Simonky snoubencem sám seznámím," snaží se systematickou smířlivostí starosta.

Simona: "Setkáte, starosto. Standa se se svatbou sám svěří..."

Starosta: "STANDA??!!!"