Na to, že jsem osumdesátejdruhej, a tudíž jsem se ruštinu neučila, tak azbuku si přečtu. Jak je to možný? Díky krtečkovi. Jak všude možně běhal po městě. Крот в городе. Krteček ve městě.

"Mamí, a co znamená tenhle znak?!"

"No to je R."

"A tohle?"

"To je Š."

Byla to jediná ruská knížka, kterou jsme měli doma a čerpám z ní doteď. A víš jak - co se v mládí naučíš, ve stáří (v dospělosti!) jako když najdeš. Tak jasně, musela jsem si to znovu oprášit při cestách na Ukrajinu. Ale jak umíš azbuku, tak umíš čtvrt ruskýho/ukrajinskýho jazyka.

Nicméně, když jsem jezdila na Ukrajinu, vždycky mě mrzelo, že nerozumim úplně všemu. Tak jsem si tehdy řekla, že se začnu učit rusky. Ne, není to divný, páč ukrajinsko-český slovníky a materiály se sehnat nedaly, nikde (kolem dokola) se to neučilo a na UA se v poho rusky domluvíš. Pak jsem objevila Duolingo. Po tejdnu mě to ale přestalo bavit a napadla mě lepší věc. Že staršího Jo přihlásim na ruštinu, až budou mít povinnej druhej jazyk. A pak, až bude větší, budem ho na Ukrajinu brát s sebou a on nám tam bude překládat ;-).

Sice se rusky učí 4. rokem, ale druhej jazyk, že jo... Navíc teď přes Duolingo jede ještě "Džepenýz; speniš a svediš", přičemž to první je pro něj priorita a nemusim snad říkat, že to bude na dlouho. Takže sem se k tomu musela zas vrátit a kopat sama za sebe. Teď, když je tu tolik Ukrajinců (i v našem městě) a furt je poptávka po tlumočení, mě krapet mrzí, že jsem se tu ruštinu víc neučila. No nic.

Teď si denně udělám pár lekcí a jsem na sebe děsně hrdá, že už umim "Etot maličik jest jabloko"; "Moj rjukzak v metro"; "eto ně Amerika, a Kanada"; "izvinitě, pažalsta, gavariti ně bistro!" a všechny ostatní pro začátek důležitý věty.

Tak uvidíme, co z toho bude...

A jak jste na tom s azbukou a ruštinou Vy?

Tak se mějte, "paka" :-D!